Je to neuvěřitelné a já tomu ani pořád uvěřit nemůžu... je to, jako bych si to nechtěla připustit... už je to třetí den a moje srdce to jako by pořád nechce připustit. První den jsem nebyla schopná ničeho... překládat a ani jsem si s ním nemohla nic pustit. Včera jsem si s ním něco pouštěla a i když jsem se v některých chvílích smála kvůli tomu, co tam vyváděl, vzápětí mě přepadl smutek, protože jsem si vzpomněla na jeho dopis... je to otřesné! Tak mladý a neskutečně talentovaný zpěvák a skladatel... ať si pustím jakoukoliv písničku i s překladem, tak mě naplňuje smutek ještě víc, protože většina jeho textů, bylo prostě volání o pomoc... psal o tom, co prožívá...
Rozhodně ho ještě dlouho nedostanu z hlavy a myslím si, že si na něj před každými Vánocemi vzpomenu... :-(
Jonghyune, vedl sis dobře! Budeme s láskou vzpomínat.