Dne 18. 12. 2017, kolem šesté hodiny odpolední (desáté ranní našeho času), vyhasla zářivá hvězda korejského k-popu. Hlavní zpěvák skupiny SHINee, Jonghyun, si sáhl na život a bohužel se mu to podařilo.
Policie vyrazila do jeho bytu po tom, co kolem 16:42 obdržela hlášení od jeho sestry. Ta od něj obdržela textovou zprávu s následujícím obsahem: "Bylo to příliš těžké. Prosím, nech mě jít. Řekni mi, že jsem si vedl dobře. Tohle je mé poslední sbohem.", není divu, že po této zprávě nahlásila policii: "Myslím si, že Jonghyun chce spáchat sebevraždu.", Jonghyuna poté nalezli již nereagujícího v bytě. Jonghyun byl okamžitě převezen do nemocnice, ale přes všechny snahy lékařů, se ho již nepodařilo zachránit.
Jonghyun zemřel na otravu oxidem uhelnatým... v bytě byla nalezena pánev s briketami uhlí.
Nejhorší na celé situaci je, že se Jonghyun potýkal s dlouhodobými depresemi, volal o pomoc, chodil i k lékaři, ale ten mu řekl, že chyba je v něm a v jeho osobnosti... jeho volání o pomoc nebylo vyslyšeno a odborník nad tím mávl rukou. Jonghyun se snažil najít pomoc, ale pomoc mu nepřicházela. Jeho srdcervoucí dopis na rozloučenou:
"Jsem pokažený zevnitř. Deprese, která mě pomalu sžírala, mě nakonec pohltila celého a já nad ní nedokázal vyhrát. Nenáviděl jsem se. Snažil jsem se udržet své rozpadající se myšlenky, křičel jsem sám na sebe, abych se vzchopil, ale nepřišla žádná odpověď. Pokud nedokážu slyšet svůj dech, je lepší ho zastavit. Ptal jsem se sám sebe, kdo se o mě může postarat. Jsem to jen já. Já sám. Je snadné říci, že vše ukončím, ale ukončit to, je těžké. Celou dobu žiji jen kvůli tomuto rozporu.
Říkali mi, že se snažím utéct. To je pravda, chtěl jsem utéct. Od sebe, od tebe. Ptal jsem se, kdo to byl, byl jsem to já a byl jsem to já. A byl jsem to zase já. Ptal jsem se, proč ztrácím své vzpomínky, řekli mi, že je to kvůli mojí osobnosti. Chápu, nakonec to byla moje vina.
Chtěl jsem, aby si toho někdo všiml, ale nikdo si nevšiml. Nikdo se se mnou nesetkal, takže jistě, že ani nevěděli, že existuju.
Ptal jsem se, proč lidé žijí. Jen tak. Jen tak. Lidé prostě žijí. Kdybych se zeptal, proč lidé umírají, nejspíš bych dostal odpověď, že byli unavení. Trpěl jsem a obával jsem se. Nikdy jsem se nenaučil, jak svoji bolest změnit v štěstí. Bolest je jen bolestí. Říkali mi, ať takový nejsem. Proč? Ani to nemůžu ukončit tak, jak já chci? Řekli mi, ať si uvědomím, proč jsem zraněný. Moc dobře vím proč. Jsem zraněný kvůli sobě. Je to moje vina, jsem špatný. Doktore, to je to, co jste chtěl slyšet? Ne, já jsem neudělal nic špatně. Když doktor tichým hlasem obviňoval moji osobnost, pomyslel jsem si, že je příliš snadné, být doktorem.
Je ohromující, jak velmi jsem zraněný. Lidé, kteří jsou zranění více, žijí dál. Lidé, slabší než já, žijí dobře. Hádám, že ne. Ze všech, kteří žijí, není nikdo zraněný tak, jako já a není zde nikdo, kdo by byl slabší než já. Ale říkají mi, že bych měl žít. Tolikrát jsem se ptal proč, ale nebylo to kvůli mně. Bylo to kvůli tobě. Chtěl jsem, aby to bylo kvůli mně. Neříkej věci, které nedávají smysl. Mám si uvědomit, proč jsem zraněný? Řekl jsem ti proč. Proč jsem byl zraněný. Není to v pořádku, být zraněný kvůli tomu? Potřebuji nějaký dramatičtější detail? Potřebuji větší příběh? Řekl jsem ti proč, tak proč mě neposloucháš? Věci, nad kterými dokážu vyhrát, se nemění v jizvy. Nebylo na místě, abych se setkal s tímto světem. Nebyl to můj osud, abych byl známý světu. Řekli mi, že proto jsem byl zraněný víc. Protože jsem se střetl se světem, protože jsem byl známý. Proč jsem si to vybral? To je vtipné.
Je zázrak, že jsem vydržel tak dlouho. Co víc bych měl říct? Prostě mi řekni, že jsem se snažil. Že bylo dobře, že jsem došel takhle daleko. Že jsem usilovně pracoval. I když se nemůžeš smát, protože mě musíš nechat jít, prosím, neobviňuj mě. Snažil jsem se. Opravdu usilovně jsem se snažil.
Sbohem."
Tento dopis byl dnes zveřejněn zpěvačkou Nine9 ze skupiny Dear Cloud. Byla si s Jonghyunem blízká a tento dopis jí předal se slovy, aby ho veřejnila, kdyby náhodou již nebyl na tomto světě. Když jí Jonghyun dopis předal, zpěvačka upozornila rodinu a snažila se mu být oporou v jeho těžkých časech, bohužel se jí nepodařilo, dodat mu dostatek sil. Dopis nyní zveřejnila kvůli jeho přání a také po konzultaci s rodinou.
Tato zpráva mě dnes dost nemile překvapila a zasáhla. Ještě jsem se z toho nevzpamatovala a myslím, že ještě dlouho nevzpamatuju. Někdy mě napadají takové myšlenky, že co bych dělala, kdyby někdo z mých oblíbených herců, hereček, zpěváků nebo zpěvaček zemřel? A dneska mě tato moje noční můra dostihla. Nedovedu si představit, co prožívají jeho nejbližší... sestra, matka, otec... a co kluci ze skupiny SHINee? Co teď bude? Jak tohle zvládnou? Rozpadne se kvůli tomu skupina?
Po této otřesné zprávě mi okamžitě vyvstala na mysl korejská baladová skupina SG Wanna Be, jejich lídr spáchal v roce 2011 také sebevraždu, ostatní dva zbývající členová pak nebyli schopní jakéhokoliv vystoupení. Nejhůře to nesl nejmladší člen skupiny, Kim Jin Ho, který až do roku 2015 nedokázal veřejně vystupovat, zpíval jen v nemocnicích a na podobných místech. Zlom nastal, když ho v jednom díle pořadu Immortal Songs oslovili, jestli by nechtěl zazpívat při příležitosti vzomínkového dílu na zesnulé zpěváky. Díky tomu, že souhlasil a veškeré své emoce tam vyzpíval, se dokázal vrátit zpět na hudební scénu. Což mě přivedlo k další myšlence, že co musí ti, kteří tady po takových lidech zůstanou pociťovat? Smutek? Nenávist? Výčitky? Podle mě všechno dohromady... a ti nejbližší si všechny tyto pocity jistě ponesou až do konce života... jsem opravdu zvědavá, jak ostatní členové SHINee zvládnout tuhle bolestivou situaci. Jisté pocity jistě dobře vyjadřuje například písnička od BTS Spring Day, protože ta se zabývá stejnou tématikou.
Písničku od zmiňovaného Kim Jin Hoa přiládám níže, protože já osobně si nyní nemůžu pustit žádné video Jonghyuna, protože to by mi teď jenom přitížilo...
